Osobitý interiér rodinného domu v industriálním stylu. RD Kutná Hora
Tento návrh byl opravdu lahůdka a je radost něco takového navrhovat. Krásný dům, dobře dispozičně navržený a k tomu netradiční požadavky rodiny na interiér. Předělávat ze starého na nové, je běžná věc, nicméně v novostavbě vytvořit interiér inspirovaný průmyslem, továrnou a důlní tradicí Kutné Hory byla výzva.
„Hodně se nám líbí Industriální styl, kde jdou vidět traverzy a sloupy. Chtěli bychom takové ty ošuntělé doplňky…otlučené… s patinou. Také jsme velkými patrioty Kutné Hory, tak bychom byli rádi, kdyby se něco z našeho města v interiéru objevilo“ prozradila hned na první schůzce paní Daniela.
Průmysl, hornictví a Kutná Hora k sobě nerozlučně patří a vše se tak nějak prolíná. Přesně o to jsem se snažil při navrhování tohoto interiéru.
Kutnohorství je zastoupeno především v dominantní a osobité dekoraci a tou je konferenční stolek vyrobený z důlního vozíku. Stačilo jen vymyslet, sehnat důlní vozík (nebylo třeba dlouze hledat, jeden měl táta paní Daniely na zahradě), uříznout mu z části nádobu a uzavřít ho odklopným plechovým víkem. Vznikne tak krásný a jedinečný kousek s příběhem, nejen kutnohorským, ale i rodičovským.
Industriální prvky jsou opravdu zastoupeny hojně a to v podobě továrních sloupů, obnažených nad-okenních překladů, anebo v podobě nosného „íčka“ táhnoucího se podél celým prostorem. Stejně tak jako ozdobou obýváku je důlní vozík, bonbónkem kuchyně je zase odsavač par na zakázku.
Tělo odsavače je vytvořeno jako, dekoračně onýtovaný plechový svařenec, kde vespod je vložen motor odsavače. Potrubí imituje parovod, proto je „ozdoben“ šoupátkovým uzávěrem (ano, ten kohout s červeným kolečkem :)) a také manometrem (ano ten budík u stropu :)). To vše patinované tak, aby se dosáhlo požadované „ošuntělosti“ kterou si přála paní Daniela.
V návrhu jsem použil i kovářské prvky, jako je světlo nad stolem, anebo úchytky. Dále pak zámečnické prvky jako je traverzové schodiště, podnož stolu, anebo knihovna v obýváku. To vše na zakázku navrženo pro tento dům a jak doufám, ve vyváženém a citelném poměru.
Industriální styl sám o sobě na někoho může působit chladně, proto je v interiéru použito hodně masivního ořechového dřeva v teplém, mírně načervenalém, odstínu.
Dřevo interiér vždy zútulní, stejně tak jako textilie. V obývacím pokoji je relativně velká a hlavně variabilní látková sedací souprava Peanut. Její potah připomíná hrubou pytlovinu.Tuto soupravu lze variabilně skládat skoro jako kostičky ve hře Tetris. Výrobcem této sedačky je italská značka Bonaldo a designérem je Mauro Lippalini.
Požadované „ošuntělosti“ je v interiéru dosaženo hned několika prvky. Nejvíc viditelná je asi podlaha, která imituje otlučené a jinak opotřebené dřevo. Také dekorační omítka, která je výrazně strukturovaná, takže určitě nebude působit fádně.
A co do industriálních interiéru neodmyslitelně patří? Přiznané cihly, ať už ve své přirozené červené podobě, nebo jak je tomu v tomto případě, natřené na bílo. Dům je i zvenčí obložen klinkrem (cihlový obklad), takže tímto se exteriér a interiér krásně propojí.
Interiér jsem se pokusil i okořenit vtipnými prvky, které nalezneme například na kuchyni v podobě madla lednice, které je vyrobeno z vodovodních trubek a fitinek. To má evokovat obnažené trubky např. ve strojovně. Onýtovaný kruhový průhled na posuvných dveřích do chodby, může být pro někoho okénko z dveří ponorky, anebo kamna od značky Jotul, která svým tvarem připomínají lodní kotel.
Kafičkový zvýšený stolek v kuchyni má litinovou podstavu, takže vypadá jako část vyřazeného stroje. Vtipný detail je ten, že výšku stolku lze upravovat klasickou otočnou klikou.
Pokud chcete i vy něco originálního do svého interiéru, tak mě kontaktujte.
Rád Vám s tím pomůžu.
Pokud se vám návrh líbil, velice mě potěší, když mu dáte laik, anebo ho budete sdílet.
Děkuji
